Jak se zrodilo Disco a změnilo nejen hudební svět

Ustálený rytmus „four-on-the-floor“, prvky latinsko-americké muziky, bohaté využití hudebních nástrojů, jako je elektrická kytara, elektrické piano, hi-hat činel nebo nástroje dechové. Kdo se aktivně orientuje v hudbě, už mu jistě zní v hlavě nějaká známá diskotéková odrhovačka.

Zrodilo se disco

Historie tohoto oblíbeného hudebního žánru sahá do 70. let 20. století. Za jeho vznik mohl jeden zásadní „nedostatek“ širokého spektra muziky, která se doposud tvořila – nedalo se na ni pořádně tančit. S příchodem diska nastala doba nocí strávených pod divokými reflektory na tanečním parketu za doprovodu hudby, kterou z vinylových desek pouštěl diskžokej.

Ty nejhlubší kořeny má disco v řadách Afroameričanů a Hispánců, konkrétně v tzv. Philly soulu, soulovém žánru 60. a 70. let 20. století, doplněném o funkové prvky. Ten se nejenom čím dál více redukoval a zjednodušoval, ale naopak i doplňoval o syntetické nástroje a zvukové efekty, až vzniklo disko, jak ho známe dnes. Pro někoho „vymývárna“ mozků, pro jiné nezaměnitelný taneční beat. Disco mělo od prvopočátku velké množství odpůrců, a to nejen mezi rockery, ale i v řadách funkových umělců, kteří těžce nesli přes srdce konkurenci i způsob, jakým disko přišlo na svět.

Kult diskoték a jeden filmový boom

Ač se první diskotéky objevily na začátku 70. let ve Francii, jejich centrem se brzy stal americký New York. Tuto roli si vysloužil díky rasové rozmanitosti, a tím tolerancí mezi svými obyvateli. Kluby v americké metropoli cílily na vyšší vrstvy všech možných ras, které netoužily po ničem jiném, než se v noci bezkonfliktně a kvalitně odvázat. Tento požadavek splňovalo jednoduché a taneční disko, propracované efekty a atraktivní prostředí. Tou dobou na parketech zněly hity černošských kapel Kool & The Gang či Earth.

Zlomovým byl rok 1977 a otevření legendárního podniku Studio 54, kde se setkávaly ty největší hvězdy tehdejšího showbyznysu, jako Mick Jagger, Richard Gere nebo Andy Warhol, to ale nebylo tím hlavním důvodem. Pravý boom a nová éra tohoto nezaměnitelného stylu totiž vznikly v kině.

Filmový snímek Horečka sobotní noci s Johnem Travoltou v hlavní roli se těšil úspěchu po celém světě a mohl za to, že diskotéky začali zaplňovat běloši. A to nejen po taneční stránce, nýbrž i po té hudební. S Horečkou sobotní noci zažili svůj velkolepý comeback australští Bee Gees a stali se tím nejžádanějším, co disco-funk nabízel.

Však kdo by ještě dnes neznal hity Stayin‘ Alive nebo How Deep Is Your Love? Na začátku 80. let se na vrcholech žebříčků držela skladba Funkytown od Lipps Inc a Maniac od Michaela Sembello.

Afroameričtí muzikanti si však „svůj“ žánr nenechali zcela vzít. Zdatně o něj do poloviny 80. let bojovali Chic. Zpěvačka Donna Summer se po odstěhování do Německa v roce 1968 stala hvězdou i v Evropě. Titul „královna diskoték“ si však vysloužila newyorská umělkyně Gloria Gaynor. Od 70. let dodnes působí KC & The Sunshine Band, The Trammps či sesterské seskupení Sister Sledge.

Mezi evropské zástupce žánru disko se řadí například Boney M (Daddy Cool), Joe Bean Esposito (You’re The Best) a Eruption (One Way Ticket).

Ve spojení s diskotékovou tvorbou bývá užíván také pojem „gay scene“. Jednalo se o podniky, orientované na homosexuální posluchače, kde umělci v čele s jedinečnými Village People vystupovali v nejrůznějších převlecích.

Disco navěky

Disco mělo tak silný vliv i na mimohudební oblasti všedního dne, že ho lze vnímat jako životní styl. Na diskotéky se chodilo v první řadě za pobavením a sexem. Právě proto se kladl takový důraz na celkový vzhled podniku, na blyštivé podlahy a zrcadlové stěny, na blikající světla a na točivou disko kouli. Stejně tak důležitá byla vizáž jeho příznivců.

Symbolem doby byl černošský účes afro. Mezi bělochy vládly nadýchané hřívy s množstvím tužidla a výraznými kotletami, zárukou úspěchu byl k tomu všemu huňatý knír. Nosilo se barevné, třpytivé oblečení, extravagantní materiály a odvážné střihy.

Ženy chtěly zářit a těsnými oblečky upozornit na svou postavu. K tomu boty na vysokých podpatcích či platformách. Na mužské straně se staly naprosto ikonickými barevné zvonové kalhoty s vysokým pasem.

Kromě vývoje módy disco nenávratně ovlivnilo způsob večerní zábavy i života velkého množství lidí. A ačkoliv se na hudebním vrcholu udrželo jen pár krátkých let, zformovalo svět muziky do té podoby, jakou známe v roce 2020.

Kromě zanechání stopy v rocku, soulu a funku se podílelo na vzniku hip-hopu a především se typický disko rytmus stal nedílnou součástí elektronické taneční hudby 90. let. Za dnešní EDM, techno a house tak můžeme z velké části poděkovat právě Afroameričanům ve zvonových kalhotách ze 70. let.