Jak vznikla House music (1. část)

House. Název naprosto vystihující podstatu i historii tohoto žánru. Žánru, který vznikl jednoduchým experimentováním u DJs v obýváku a který se už na přelomu 70. a 80. let 20. století hrál v chicagském klubu Warehouse. A také žánr, který už dlouhá desetiletí utváří ty nejlepší taneční party a stejně tak slouží jako uvolněný podkres pro domácí pohodu.

Charakteristika house music

House se řadí mezi elektronickou taneční hudbu a je typický monotónním 4/4 taktem v tempu 120 až 130 BPM (beats per minute) s bubnem na každé době. Charakteristické jsou basové bubny, vířivé bubny, hi-hat činely, syntetizéry, tleskání, luskání a samplování. Skladby se zesilováním a přidáváním zvukových vrstev pomalu stupňují. V některých lze slyšet vokály typické pro popovou píseň, jiné jsou minimalistické a čistě instrumentální. DJs v klubech hrají verze dlouhé několik minut, rádia je proto zkracují na cca 3 minuty.

Chicago house

Tento nezaměnitelný rytmus vznikl mixováním diska, soulu a funku s elektronickými efekty, bicími nástroji a syntetizéry. Jako první s tím začátkem 80. let minulého století přišli DJs a hudební producenti afrického a hispánského původu v klubech v americkém Chicagu. Tehdejšími ikonami byli například Ron Hardy z podniku Music Box, nositel ceny Grammy Frankie Knuckles, též zvaný „The Godfather of House Music“ nebo DJ Lil Louis. Oba sehráli významnou roli v popularizaci tohoto žánru.

V roce 1985 už house tvořila pěkná řada umělců. Kromě nich k jeho oblíbenosti v Chicagu výrazně přispívaly ochody s nahrávkami taneční hudby, jako Importes Etc., Loop Records nebo State Street Records a hudební show skupiny Hot Mix 5 na lokálním rádiu WBMX-FM. House zněl i z hospod, kde publikum tvořili především černoši, Hispánci a homosexuálové.

Netrvalo dlouho a začaly se formovat první odnože house music. Za deep house z velké části vděčíme chicagskému producentovi jménem Mr. Fingers, který jeho dráhu odstartoval částečně jazzovými, oduševnělými nahrávkami Mystery of Love (1985) a Can You Feel It? (1986). S prvotinou tvrdšího acid house Acid Tracks přišlo seskupení Phuture.

Na vrcholu house v Chicagu stanul roku 1988 a od té doby zde jeho obliba ustupovala. S písní Up The Bass Tyree Coopera začíná nová éra hip house, spojení house music s hip hopem. Do jeho tvorby zabrousili i Fast Eddie a Farley „Jackmaster“ Funk. V 90. letech se na chicagské scéně vynořil ghetto house, za což z velké části mohli DJs Paul Johnson a Jesse Saunders.

První letenka za hranice

Šíření Chicago house ale pokračovalo i za hranicemi své domoviny, což měly na svědomí labely s širším záběrem Trax Records a DJ International Records. Brzy po Chicagu house ovlivnil klubovou scénu v Detroitu, kde dal za pomoci detroitské taneční muziky a rozmanitých futuristických zvuků postupně vzniknout technu. Hlavním aktérem při vzniku této nové odnože byli Belleville Three.

Klub Paradise Garage v New Yorku dal světu pro změnu garage house, styl s prvky R’n’B a soulu a s ženskými vokály, velmi blízký disku. Mezi zástupce garage house patří Tony Humphries, Larry Levan, Todd Terry a další.

První velký mezinárodní úspěch přinesla píseň Love Can’t Turn Around z dílny muzikanta jménem Farley „Jackmaster“ Funk, která pronikla do TOP 10 britského hudebního žebříčku. Umělců z Chicaga si postupně všímala britská vydavatelství, jako např. Rhythm King nebo Jive Records, a DJs začali pořádat vlastní taneční party. Jedny z prvních byly akce v londýnském klubu Clink Street britského „Godfather of House“ Eddieho Richardsona.

Dalšími důležitými jmény zdejší house scény byli Mr. C a Kid Batchelor. V lednu 1988 vystoupala na absolutní vrchol britského žebříčku první house skladba, a to Jack Your Body. V letech 1987 až 1989 už se v žebříčcích jména ze světa house, jako Beatmasters, Krush, Coldcut nebo Yazz objevovala pravidelně. Yazz má dokonce na svědomí druhou nejprodávanější skladbu v UK za rok 1988 The Only Way Is Up.

House music si ve Spojeném království rychle vytvořila své vlastní jedinečné znění, zahrnující samplování, rap a humor a těšila se stále větší oblibě, až se země stala novým centrem tohoto žánru. O létě 1988 v Británii mluvíme jako o tzv. „Second Summer of Love“, kdy acid house a celkově elektronická hudba na ostrovech způsobily boom „youth culture“, který vyvrcholil řadou divokých tanečních party a začátkem éry rave.

V 90. letech se house vydal zcela jiným směrem. I nadále vznikala řada odnoží a světlo světa spatřili umělci, kteří se dodnes řadí mezi ikony svého žánru. A právě o scéně house music na přelomu století i dnes bude pojednávat příští článek.

napsala: Markéta Dolečková