Jak zareagují akciové trhy po prezidentských volbách.

Dlouho očekávaný americký volební týden je konečně tu. Formálně hotovo by sice mělo být již dnes, tedy 3. listopadu 2020, ale je pravděpodobné, že se sčítání hlasů trochu protáhne.

Investorská veřejnost vzhlíží k prezidentským volbám v USA s velkými obavami. Ve hře je totiž skutečně mnoho a nová (nebo staronová) tvář v Bílém domě určí, jakým směrem se budou akciové trhy ubírat v nejbližších letech.

Ty v posledních několika týdnech připomínají tlakový hrnec, který se krůček po krůčku blíží k explozi. Nejistotu na trzích ještě umocňuje druhá vlna koronaviru, jež naplno propukla i v USA.

Spousta investorů se za účelem překonání pověstné bouře uchýlila k přesunu svého kapitálu do tradičních bezpečných vod. Těžko však říct, jestli tento vývoj způsobily volby, nebo je viníkem spíše současná globální pandemie.

Z hlediska předvolebního vývoje byla významná i říjnová zpráva o tom, že je Donald Trump nakažen nemocí COVID-19. Na předvolební měsíc si totiž vládnoucí administrativa obvykle nechává v záloze spíše jen pozitivní zprávy, kterými má přesvědčit dosud váhající voliče ke zvolení jejího kandidáta.

Nejde přitom jen o prezidentské křeslo – velká pozornost se soustředí i na výsledky senátních voleb. Bude nový prezident s novým složením Kongresu zajedno? Anebo zde bude patová situace, kdy údajně nejmocnější muž planety a Kongres budou dvěma „různobarevnými“ celky?

Americké volby a trhy

Volební rok již tradičně doprovází zvýšená volatilita. Z historického hlediska byl rok předcházející zvolení nového prezidenta z akciového hlediska vždy slabší. Letošní koronavirová krize tak v podstatě jen potvrzuje pravidlo.

Slabší výsledky se přitom očekávají i během roku následujícího po volbách. V tomto případě to však bude záviset také na řadě dalších faktorů.

V případě vítězství Trumpa jakožto známého fanouška akciových trhů bude svět akcií pravděpodobně čekat další růst. Úřadující prezident totiž během svého prezidentského období snížil korporátní daň, čímž dal trhům stimul k úchvatným výsledkům.

V případě vítězství Bidena by situace již nebyla tolik jednoznačná. Pokud by vyhrál kandidát „modrých“, dalo by se očekávat svázání amerického finančního (bankovního) sektoru spolu s některými průmyslovými odvětvími, zejména tím ropným, novými a přísnějšími pravidly.

Americké firmy by navíc s nejvyšší pravděpodobností čekalo opětovné zvýšení daní, což by vedlo k poklesu jejich výkonu. Ten by pak nejspíše doprovázel i pokles jejich hodnoty na burzách.

Zmíníme jednu zajímavou statistiku – pokud tři měsíce před prezidentskými volbami v USA soustavně rostl index S&P 500, v 87 % případů zvítězil úřadující kandidát. V letošním roce však tento index ze svých zářijových maxim mírně poklesl.

Co je třeba brát v potaz

S trhy by mohly výrazně zamávat také těsné výsledky, u nichž by bylo pravděpodobné, že by byly některým z kandidátů napadeny. V případě volebního sporu by se dalo očekávat stagnaci až negativní vývoj.

Vítězství J. Bidena by také pravděpodobně znamenalo zelenou pro velký stimulační balík v hodnotě několika bilionů dolarů, jenž si přeje americký Fed. To by byla skvělá zpráva pro majitele rizikovějších aktiv.

Na druhou stranu by to mohlo výrazně oslabit americký dolar, což by mělo důležité implikace pro neamerické investory.

Obecně vzato bude pro investory příznivou zprávou jakékoliv „jednobarevné vítězství“, ať už Bidena nebo Trumpa.

Rozhádaný Kongres a obyvatel Bílého domu, ať už nový či ten stávající, totiž pro akciové trhy nevěstí nic dobrého.

Nemluvě o možném neuznání volebních výsledků některou z volených stran, avizované neochotě mnoha Američanů uznat vítězství protikandidáta a podobně.

Z hlediska dlouhodobého fungování světa, globálního mocenského rozložení nebo vzájemných vztahů jednotlivých velkých hráčů ovšem spoustu otazníků vyvolává jak případná Trumpova obhajoba, tak vítězství Joea Bidena.